email tisk

2008-07-23 12:06:34 | zobrazeno: 8642x
V pátek 18.7. 2008 se udělalo aspoň relativně hezky a my jsme se rozhodli této menší přívětivosti počasí využít. Vzali jsme auto a GPSku a udělali jsme si výlet po stopách známého filmu Ať žijí duchové. Pokud to nevíte, tento film se z části natáčel na našem hradě Krakovec.

Stručný přehled - hrad Krakovec

 GPS pozice  - hrad je na kraji vesnice Krakovec, pozice: N 50,01861, E 13,63842
 - důležité body: odbočka z vesnice Šípy (není značená - taková zkratka) na pozici: N 50,01252, E 13,61825
 - případně můžete jet přes vesnici Krakov na pozici: N 50,03665, E 13,64445 - přímo odbočka v Krakově na vesnici Krakovec
 vstupné

 - děti a studenti 20 Kč
- dospělé 30 Kč
- poplatek za fotoaparát a kameru asi 5 - 10 Kč (pokud ho necháte při vstupu v kapse, tak nic a později to ani nikdo nekontroluje)

 otevírací doba  12:00 - 13:00, otevřeno 9:00 - 17:00
  lze ověřit na: http://www.hrad-krakovec.cz/provozni-doba-a-vstupne/
 parkoviště  250m od hradu placené (nikdo tam ale nevybíral), případně lze zaparkovat asi 100m od hradu zadarmo, je na kraji vesnice, lze zaparkovat téměř kdekoliv
 oběd (hospoda) Občerstvení lze koupit přímo v hospodě U Hradu (vedle Krakovce), ale moc bychom Vám to nedoporučovali.
Malý výběra ceny moc přívětivé nejsou (minutka 100 - 120 Kč vč. přílohy). Jiné hospody ani restaurace v blízkém okolí několika vesnic nenajdete (otevírají nejdříve v 17:00, ale spíše až večer).
Nejbližší rozumná restaurace je hned na kraji Číhané a má otevřeno od 11:00. Dobré jídlo, příjemná obsluha. Pro zajímavost: oběd pro 4 osoby, hotovky včetně polévky a pití asi na 350 Kč.
 

 

Informace o hradu Krakovec - stručně

Hrad byl dostaven roku 1383. Krakovec byl jako jeden z mála českých hradů postaven jednorázově a za svých 400 let existence významně nezměnil svůj vzhled. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu. Postaven ve stylu vrcholné gotiky, renesanční střecha se nedochovala. Z pouhých trosek hradu je patrné, že téměř tři čtvrtiny plochy zaujímal palác se třemi obytnými křídly - tvar podkovy - seskupenými kolem uzavřeného nádvoří, které mělo tvar téměř pravidelného obdélníku.

Věž byla stejně vysoká jako obytná křídla paláce. Rozvrh místnosti v suterénu a v přízemí byl alespoň v zachovaném jižním a západním křídlem stejný. V prvním patře byly reprezentační místnosti hradu, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Z architektonických detailů jsou patrné stejně velké místnosti, zaklenuté křížovými žebrovými klenbami.

Typická pro architekturu václavské dvorní huti byla hradní kaple v rohovém prostoru i jižního křídla v I. patře. Torzo arkýřového presbyteria je obrácené k východu a spočívá na vysokém hranolovém pilíři.

Zajímavé prvky: gotické prvky, nekonvenční provedení hradní arkýřové kaple, půlválcová věž.

Pozice

Na konci 17. století se hrad dočkal nové červené keramické střešní krytiny (odtud název Červený hrádek). Stavební úpravy pokračovaly až do roku 1720, kdy byl hrad opět připraven k obývání. V roce 1783 jej však zasáhl blesk a hrad vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. Tehdejší majitel Václav Karel Hildprant již obnovu nezrealizoval a tak se z hradu stala zřícenina.

Vpravo se můžete podívat na obrázek hladomorny z filmu Ať žijí duchové.

 Exteriér

Hradní areál má tvar nepravidelného oválu se severojižní orientací. Na severu je ostrožna přeťata šíjovým příkopem, při jehož západním vyústění vede most k čtverhranné branské věži. Bránou se příchozí dostal na malé první nádvoří, které na severu vymezoval oblouk hradby nad příkopem. V bezprostředním sousedství svého severovýchodního nároží byl zesílený krátký úsek zmíněné hradby proražen brankou vedoucí do parkánu, v jejíž blízkosti byla vyhloubena studna. Parkán, uzavřený tenkou nízkou zdí, obíhal hrad na všech stranách s výjimkou severní.

Vlastní hrad má půdorys obdélníku se zkoseným jihovýchodním rohem. Na východě, západě a jihu vznikla palácová křídla, jenž měla po dvou nadzemních patrech s roubeným či brázděným patrem nebo polopatrem nad nimi. Nádvorní průčelí budov obíhaly v obou patrech pavlače. Značnou bezstarostnost stavitelů dokládají velká okna, jimiž se budovy otevírají navenek už v úrovni prvního patra, jakož i vstup do sklepů, který se nacházel už na prvním nádvoří vedle průjezdu do jádra. Ten střežila mohutná podkovovitá bašta, předstupující veškerou svojí hmotou před severní průčelí jádra. Zarážející zoufalý nedostatek střílnových otvorů v jejím plášti musel být jistě kompenzován existencí roubeného či hrázděného patra nebo polopatra.

Interiér

Hradní paláce měly – mimo předpokládaného obranného polopatra – 26 či 27 místností, z nichž minimálně třetina byla zaklenuta žebrovými klenbami. Užití různých asymetrických tvarů v interiérech je typické pro václavskou dvorskou huť, která hrad Krakovec stavěla. Velký plochostropý sál se nacházel v patře západního křídla, kaple Panny Marie a sv. Kateřiny v patře křídla východního. Kaple měla arkýřovité presbyterium a její loď kaple byla zaklenuta dvěma poli křížových kleneb. Fresky na stěnách kaple, zachycující události ze života Panny Marie, byly znatelné ještě r. 1851.

Současný stav

Z hradu Krakovce se do současnosti dochovala mohutná zřícenina, která dobře dokládá podobu naprosté většiny jeho obytných staveb i fortifikací.

Historie - podrobněji

Krakovec byl pravděpodobně založen roku 1381, za rok jeho dokončení se nejčastěji uvádí rok 1383, kdy byla vysvěcena kaple. Jíra z Roztok, milec krále Václava IV., vedoucí královské huti si na nízkém skalním ostrohu vystavěl sídlo nemající do té doby obdoby a které též v mnoha směrech předběhlo svou dobu. Chybí zde mohutná obranná věž, ta která se zde nalézá jen stěží mohla hrad ochránit. Byl kladen maximální důraz na komfort, na hradě se nachází 26-27 místností. To vše činí z Krakovce jeden z vrcholů české hradní architektury 14. století. Krakovec byl samotným Jírou nazván „Chalúpka“. Roku 1410 Jíra z Roztok prodal hrad Krakovec s dvorem, tvrzí Krakov a dvanácti vesnicemi Jindřichu Leflovi z Lažan. Roku 1414 zde pobýval Mistr Jan Hus před svým odjezdem do Kostnice.

Po vypuknutí husitských válek se však Jindřich Lefl od husitů distancoval a postavil se na katolickou stranu; padl v bitvě pod Vyšehradem r. 1420. Roku 1437 prodal Jan Lefl Bechyňka z Lažan Krakovec táborskému hejtmanu Janu Blehovi z Těšnice. V letech 1443 – 1445 Krakovec po částech získal Albrecht z Kolovrat, který takto položil základ rodové větve Krakovských z Kolovrat. Roku 1548 prodali Krakovští z Kolovrat krakovecké panství Janovi staršímu z Lobkovic. Lobkovicové sice Krakovec drželi jen do r. 1565, stačilo to však k tomu, aby ho částečně renesančně přestavěli. Od té doby byl Krakovec někdy označován též jako Červený zámek nebo Červený hrádek.

Po r. 1565, kdy Krakovec koupil Jan Újezdský z Červeného Újezdce, se majitelé hradu rychle střídali. Pohromou byla pro Krakovec třicetiletá válka: r. 1620 ho zpustošili Bavoři a v letech 1631 a 1634 Sasové, takže se stal neobyvatelným. Opravy hradu, které r. 1660 zahájil majitel panství Ota Jiří Helversen z Helversheimu, se protáhly až do r. 1720. To již Krakovec náležel Hildprandtům, kterým ho byli zadlužení Helversenové nuceni r. 1716 prodat. Hildprandtové dávali před Krakovcem přednost zámku ve Slabcích, vzhledem k pokročilému novověku by se však dalo očekávat, že se starý hrad dožije dnešních dnů bez úhony. Nestalo se tak, protože r. 1783 po úderu blesku vyhořel a Hildprandtové ho už neobnovili. Ba naopak, po r. 1845 byla hradní zřícenina využívána jako zdroj stavebního materiálu.

Zajímavosti

- Roku 1414 zde byl před odjezdem do Kostnice hoštěn Jan Hus
- natáčely se zde filmy: "Ať žijí duchové" (1977, pohádkový muzikál) a některé scény z "Princ a večernice"
- Jedna z pověstí soudí, že na tomto místě stálo kdysi bájné hradiště knížete Kroka a rovněž od jeho jména odvozuje jméno pozdějšího hradu.
- nový most ve středověkém stylu – projekt na most přes příkop vznikl v roce 2001, autor: Petr Růžička, odborník na středověké konstrukce: Vít Mlázovský. Realizace probíhala za pomoci historických tesařských seker bez jakéhokoliv použití těžké moderní techniky. Materiál se připravoval na Křivoklátě. Vztyčení a upevnění mostu bylo provedeno s pomocí speciálního historického jeřábu, který byl vytesán a sestaven ručně za pomoci středověkých nástrojů a postupů. Jednalo se o experiment, který umožnil ověření kvality historických technologií.

Cyklotrasy

- 35,5 km Jesenice - Svatý Hubert - Kůzová - Čistá - Šípy - Krakovec - Krakov - Malinová - Petrovice - Šanov - Jesenice
- 54,3 Km Rakovník - Hostokryje - Petrovice - Malinová - Krakov - Krakovec - Prachárna - Marek - Javornice - Šlovice - Slabce - Panoší Újezd - Pavlíkov - Důl RAKO - Rakovník

Celkové hodnocení výletu

- prohlídka hradu: hrad je relativně malý, ale poměrně slušně zachovalý. Průvodce nebyl k dispozici, ale zapůjčili nám desky s informacemi o hradu i o natáčení filmu Ať žijí duchové, nebo Princ a večernice.
- vzdálenost od Plzně: asi hodina cesty. Přesnou vzdálenost od Vašeho bydliště si můžete zjistit na mapy.cz, nebo na vaší GPS.
- cesta na hrad autem: bez problémů. Odbočka z Šípů není značená a my jsme se na ní museli doptat. Vy už ale máte přesnou GPS pozici, tak nebudete mít žádný problém. Případně můžete přes Krakov. Parkování kdekoliv.  
- oběd v Číhané: super - moc dobrej a za dobrý peníze.

Další obrázky můžete najít ve fotogalerii: 18.7. 2008 Výlet na hrad Krakovec